Kolaboranti v Česku dnes

Patřím ke generaci, která byla zasažena intervencí vojsk v roce 1968. Já osobně jsem nezažil okamžiky vpádu, protože jsem byl až do října v zahraničí. Ale byl to stejně můj největší životní šok.

  Při studiu na vysoké škole jsem nezažil nikoho, který by byl nadšen vpádem vojsk. Ale za vším jsme viděli "Rusáky ". Všichni jsme to současně chápali trošku jinak, než se dnes vysvětluje novým ovčanům. Všichni jsme za tím viděli zoufalý pokus určité politické doktríny, jak si udržet moc. A bohužel s plným souhlasem " Západu".

  Samozřejmě další vývoj a normalizace v Československu byla již o něčem jiném. Těžko zpětně hodnotit co bylo dobře a co bylo špatně. Máme to za sebou.

   Jenže v dnešné době se situace v nové podobě znovu objevuje. Již zcela určitě nastala normalizace číslo 2.

  V posledních deseti letech byly vyzýváni podnikatelé, instituce i občané k navazování nových kontaktů s Ruskem. A kupodivu se nám dařilo a mnoho firem je na ruských zakázkách dost založeno. Znovu se začala učit ruština a  na rok 1968 se začalo dívat trochu jinýma očima.

A situace dnes ?   Strach !

  Strach z reakcí Ruska se ozývá ze všech stran. Nepomáhá zlehčování situace v mediích s poukazem na neschopnost Ruska cokoliv dělat bez " nás ". Lidé vidí moc souvislostí a opravdu nechápou současný vývoj situace.

  I já mám strach i když věřím, že vše se v dobré obrátí. NIKDO normální přeci nechce zabíjet a ani se nechat zabíjet. Troška šílenců vstupuje do České armády z podivných důvodů. Důvod peníze přeci neobstojí.

A nějaký pocit vlastenectví v dnešní době ?    To již jen nostalgie na staré časy. A nebo jistý exhibicionismus. Vše je jen modifikovaný strach a možná přirozený pud sebezáchovy.

Armáda tají údaje o drogách v naší armádě. Na zahraničních misích to je problém číslo 1. Pandury ani nové pušky problém nevyřeší !

Určitá media a zaplacení reportéři dělají z lidí kolaboranty a strašpytle.

Proč CIA organizuje v každém státě pátou kolonu zaplacených lidí, kteří se dostávají  k podivným zakázkám a funkcím, případně k teplým místečkům v zahraničí, když jim tady již hrozí průšvih.

   Každý z nás dokáže již mnoho lidí tohoto typu vyjmenovat.

Doba je zlá a dobré vyhlídky vlastně nejsou. Ale vše má své meze. Stejně jako se v roce 1989 poměrně rychle sesypal jeden systém , tak se v nejbližší době sesype současný systém. Vše se urychluje a vše souvisí se vším. Pohyb informací ve světě je natolik geniální, že nelze skoro nic utajit. Jediný problém je fakt, že se nedá nic pořádně předvídat. Jde o objektivní proces s neplánovanými důsledky. A asi nás to bude i jistou dobu dost bolet. Dnešní vývoj nám moc radostných perspektiv nepřináší.

   Každý normální člověk uvnitř cítí, že se klidně zřekne svého "bohatství" výměnou za holý život svůj a své rodiny.

   Z těchto důvodů vidím vývoj pozitivně. Současné sankce a protisankce jsou jen špičkou ledovce v celém vývoji. Ani v Rusku, ani na Ukrajině a ani kdekoliv jinde to již nebude nadále stejné. Pokud se přestane střílet, tak se vývoj pohne nějakým směrem.

  Dnes je v podstatě jedno, který politický směr kdekoliv zvítězí. To vítězství si jen nemlouvají ti   " vítězové ", ale lidé mají úplně jiné starosti.

Když se podíváme u nás, tak je situace relativně klidná, ale strach a zoufalství každý cítí.

U nás určitě ta bouře nezačne. Máme přeci své zkušenosti, které někdo nazývá kolaborací s režimem a nebo naopak kolaborací s " nepřítelem". Jen dnes tápeme, kdo je vlastně " nepřítel". "Oni" nám ho sice předkládají na stříbrném podnosu, ale opatrnost máme vrozenou.

Vláda má starosti sama se sebou a Brusel se tak nějak již vaří ve vlastní šťávě.

Je již podobná situace jako za Novotného, když jsme volali

" máme rádi naši vládu ......... zlevnila nám čalamádu ! ".....  a věděli jsme, že se něco stát musí

A stalo se !

Stane se i nyní a postupně bude líp !   Lidi to již opravdu nebaví !