A co trochu přemýšlet ?

Opravdu se musím smát, jak naši odborníci neustále vymýšlejí věci, které jsou zbytečné. Dokonce se ještě odvolávají na zkušenosti jiných zemí, které jsou snad možná i lepší. Nenastal již čas začít opravdu přemýšlet a řešit věci trochu jinak ? Samozřejmě vím, odkud vítr fouká. Našeptávači, kteří si říkají poradci, vědí, kde lze ještě stát patřičně podojit.  

Ministryně se chystá rozbít monopol na vyplácení dávek

  Palcovými titulky dnešní media oznamují geniální nápad ministryně Michaely Marksové (ČSSD), která plánuje rozbít monopol firmy OKsystem. Jde o známé zneužití autorského zákona, kdy monopolní dodavatel SW pro vyplácení dávek vydírá státní aparát při pokusech o změnu. Jedná se o naprosto stejnou situaci, jako v systému OPEN Card v Praze. A jelikož jsme země s chytrými podvodníky, tak je stejná situace všude.

Nejjednodušší by byla změna autorského zákona, kde je možno zákon upravit tak, že v některých případech přecházejí autorská práva na nabyvatele.To je samozřejmě trošku složitější, protože autoři do systému mohou vnést takové pikanterie, že následné provozování je prakticky nemožné.

   Máme Evropský parlament, eurokomisaře a obrovský aparát v EU i v každém státě. Jak by bylo krásné, kdyby v EU platil také jeden autorský zákon, což ostatně vyžadují i podepsané smlouvy o přistoupení. Logika v tom je  naprosto jasná. I autoři se mohou volně pohybovat po celé EU.

Stejně by bylo krásné, když máme harmonizovat i vyplácení sociálních dávek, tak by se vše také řídilo jednotným systémem a právem. A právě u tohoto SW pro Státní správu by se vše dalo krásně v rámci států porovnávat a řídit. A pro správu a údržbu tohoto systému by existovala nadstátní společnost, vlastněná a provozovaná třeba tím Evropským parlamentem. To je již jen technická otázka.

Nepoužívá se například operační systém pro práci PC všude stejný ? Nefunguje Office stejně po celém světě ? A co systém Open source ? To hoši v EU při pohledu do svých notebooků nevědí ?

Proč si zase budeme hrát na svém písečku a nenavrhneme převzetí optimální varianty používané v EU.

Vím, že to je dnes utopie, protože v každé zemi jsou jiná pravidla. Ale i to je přeci špatně. Vše vychází z místních zákonů a ty přeci nesmějí odporovat zákonům EU, které jsou nadřazené !

Evropský parlament projednává jednotnou minimální mzdu a žívotní minimum. Ale to je nesmysl. Systém sociálního a zdravotního pojištění musí být nejdříve jednotný, jinak je možnost migrace obyvatelstva po celé EU dost problematická.

V každé zemi se i po letech udržují záměrné rozdíly i když samozřejmě každá země má svá specifika. Jediná možnost je regulace v daňovém systému. I naprosto nevzdělaný člověk ví, že v Řecku a Jižní Italii určitě za otop zaplatí méně než třeba my a státy na severu Evropy. Stejné to je s osvětlením atd. I pitná voda má různou hodnotu v Krkonoších a někde v okolí moře. A samozřejmě jde o těžbu surovin, výrobu energie a potravin. A zdanění spotřeby energie je například u nás vyšší než na jihu nebo v Anglii. Má to logiku ?

Jednotný dokonalý daňový systém to musí zregulovat. A problémy následně kompenzovat v rámci celého společenství.

Samozřejmě je dnes velmi nevhodné o tom vůbec začínat debatu. Ale i tu krizi si vymýšlíme sami !

To vše dát nějak dohromady je v tržním systému prakticky nemožné. Na druhou stranu se také zavrhuje regulační systém státu či nyní orgánů EU.  Pamětníci pamatují například systém výkupu zemědělských komodit za socialismu. Výkupní ceny byly různé podle bonity půdy, nadmořské výšky atd. A vykupoval stát .Bylo to nedokonalé, byla v tom také korupce, ale nějak to fungovalo.

To se pořád nemůže pochopit, že jiná cesta není ?

Socialismus realizovaný před změnou režimu nejde obnovovat. Chyb se tam dělalo až moc. Ale dnešní možnosti dokonalé výpočetní techniky, mezinárodního informačního systému a nových pohledů na svět umožňují daleko vyšší propojenost ekonomik národů.

Jsem přesvědčen, že jiná cesta není. Zastánci tržního hospodářství sice budou přinášet své argumenty, ale ty při posuzování všech eventualit neobstojí. Hesla o udržitelném rozvoji jsou jen hesla, když nevíme, co si pod tím vlastně máme představovat.

I před rokem 1989 jsme neustále byli informování o rozvoji v těžbě uhlí, výrobě oceli a hektarových výnosech. A jak to všechno dopadlo.

Vše jsme v globálu měli - jen jsme nevěděli, kde je ten Globál !