Je potřeba také rozlišit realitu a propagandu. Samozřejmě že je Severní Korea nesmírně hlasitá, ale konflikt v současné podobě se vyvíjí už od příchodu George Bushe do Bílého domu. Do té doby jsme byli svědky zklidňování situace na Korejském poloostrově. Madeleine Albrightová odletěla do Pchjongjangu, jihokorejský prezident letěl do Pchjongjangu, rodiny rozdělené válkou se začaly sjednocovat, byla obnovena doprava na železnici spojující Jižní Koreu a Severní Koreu. Korea se zřekla jaderných reaktorů, které vyráběly plutonium pro případné jaderné zbraně. Přišel Bush a zastavil veškeré projekty, které byly domluvené na odstranění jaderných reaktorů na těžkou vodu v Severní Koreji. Za Billa Clintona bylo vytvořeno japonsko-americko-jihokorejské konsorcium, které mělo v Severní Koreji vystavět elektrárny, které by nahradily těžkovodní novými typy lehkovodních reaktorů, jež plutonium neprodukují. Stavby začaly, a Bush je zastavil. Navíc umístil Severní Koreu na osu zla, zaútočil na Irák a Severní Korea se začala cítit ohrožená. Pak vypověděla smlouvu o nešíření jaderných zbraní a otestovala je.

Zdá se, že věc by byla řešitelná jednáním, ale není k němu vůle ze strany USA...